Zpověď Bedňáků

19. ledna 2014 v 12:20 | #notdead #notback
" Posraný kapely, za co stojí, jste veděl už dávno. Pokaždé to s nimy bylo stejné, od chvíle, kdy jste si v pětadvaceti koupil první minibus a vozil jím na koncerty Shadows, až po den, kdy jste potkal Ardena a začal řepravovat na hromadných turné všechy ty americké kundy. Everly Brothers, Little Richard, Brian Hyland, Chuck Berry...
Jedno, kdo to byl, všichni něco chtěli a čekali, že vy nebo někdo jiný to žařídíte. Když si Chuck Berry postavil hlavu, že dostal o tři šilinky a jedenáct pencí míň, nešel na stage, dokud mu ty prachy někdo nedal. Dav se mohl pominout, ale vám stašil jediný pohle do jeho malých úzkých oček, abyste poznal, že to ten zmrd myslí vážně. Byl jste jen řidič, ale došlo vám, že když někdo něco neudělá, vypukne mela. A tak jste šel k automatu na cigarety, všísilou do něj praštil a počítal, dokud vám nevypadly tři šilinky a jedenáct pencí. Pak jste mu je podal. Ani neřekl díky, jen hrábnul po kytaře a odráčel na pódium.
I potom, co jste u Dona v třiašedesátém začal dělat cestovního manažera a dostal na starost Bo Diddleyho s Little Richardem, to byla pořád stejná písnička. Bo byl v pohodě, když měl svůj drink a "pěkný baby", tak si vystačil. Ale Richard... Kriste Ježíši! To byste musel mít oči i na zadku. Zvlášť když jste je ráno viděl všechny v jedné posteli, byl jich snad šest nebo sedk, a ten zkurvenej pošuk seděl uprostřed a předčítal jim z bible. Fanoušsci ho milovali. Někdy jste jim musel jednu vrazit, aby ho pustili. Pro jejich dobro Oni neviděli to, co vy.
Pak přišel Gene Vincent. Gene se svou pajdavou nohou, co tam stál v kůži, do které ho nacpal Don, a tvářil se, jako by to celé byla vaše vina. Gene, jeho chromá haksna, flaška whiskey, bouchačka, jeho stará, milenky a všechny ty příšerný kecy. Dámy a pánové - Král rokenrolu! Ta píča, co vám ze života udělala peklo. Ale na podiu byl fakt dobrej, ani vy jste se na něj nedokázal nekoukat, když byl ve formě. A publikum, to z něj šílelo, nemohlo se toho pitomého, ožralého, kudrnatého, ubohého kreténa nabažit. V Doncasteru v neděli odpoledne ječel, že chc bourbon, že bez něj nemůže před lidi. Vy jste věděl jak na to. Chytil jste ho od krkem a dovlekl jste toho sráče pod krkem a dovlekl ho tam. Když už byl moc nalitý, vrazil jste mu pod sako stojan na mikrofon, omotal ho lepící páskou, hlídal, aby nespadnul, a každému říkal, že je vyčerpaný, ten slepičá mozek. Ne ne, nebudeme vracet peníze, vždyť on už začal, viď, žejo? Nemůže za to, že je mu špatně. Starý Donův trik, a tak fungoval... "


- When Giants Walked the Earth





bye
 


Komentáře

1 Jane | E-mail | Web | 21. ledna 2014 v 17:51 | Reagovat

Jéé! Článek! Awesome! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.